Mateřská škola - ANO!

09.02.2018

MATEŘSKÁ ŠKOLA - PODRUHÉ

Mateřská škola podruhé

Po neúspěšném nástupu do "první" školky jsem si Sofinku nechala doma do jara, byla jsem doma ještě s jejím mladším bráškou, tak to nebyl problém. Na jaře se ale u ní začala projevovat touha po dalších kamarádech a vrstevnících. Říkala jsem si, co teď? Doma být pořád nemůže a návštěvy mateřských center nám také moc nepomáhaly, protože se tam děti často střídaly.

Svou novou misi jsem nazvala pracovně "INTEGRACE č.2" a hledala a hledala... až našla:-)

Anglicko-českou soukromou školku s posledním volným místem, kde nás velice vřele přivítali. 

Pro tuto školku jsme se celá rodina rozhodli jednoznačně. Sofi tam byla spokojená, paní ředitelka i paní učitelka byly skvělé, jako jedny z mála v Sofi neviděly problém, ale výzvu. 

Třída byla pro 12 dětí a školka se řídila a řídí Rámcovým programem Ministerstva školství.

Sofinka do této školky chodila necelé 4 roky. Za tu dobu se stala členkou týmu a s dětmi se účastnila nejen denních činností, ale také jezdila na výlety, do ZOO, na lyžařský výcvik, bruslení, plavání .. 

A protože je pro Sofi anglické prostředí přirozené, bylo na ní vidět, že si uvědomovala svoji výhodu znalosti jazyka oproti dětem, které se s angličtinou teprve seznamovaly. Najednou to nebyla ta "pomalá Sofinka", ale ta "Sofinka, která umí anglicky."

Samozřejmě, ne všechny dny byly růžové a jak děti ve školce rostly a přibývaly mladší děti, rozhodly jsme se zajistit asistentku pedagoga, která by byla na výletech a ve třídě k ruce.

Více než slova řeknou přiložené fotografie.


Názor paní Olgy Gabsi, ředitelky MŠ Teddy Bear, napsáno 2015/2016:

"Sofinka Anna navštěvuje naši mateřškou školku již 3. rokem. 

Neustále se mě má rodina a moji známí ptají, proč jsem Sofii přijala. Konečně mám příležitost se z toho vypsat. Nevím, čím to je, ale mám potřebu mít pocit, že dělám něco navíc. Ano, známí i rodina mají pravdu, že Sofi v naší škole mě stojí spoustu práce navíc, zvláštní individuální vzdělávací program, vyřizování asistentů, finanční pomoci, zvláštnost ve stravování a nemluvím o tom, že potřebuje nepřetržitý dohled všech pracovníků školy. Právě ta zvláštnost, že máme možnost pomoci nějakému človíčkovi se cítit dobře v běžném prostředí, je výzva pro mě a proto se všem svým spolupracovníkům omlouvám za starosti, ale chci a i do budoucna přijmu alespoň jedno dítě se zdravotním nebo mentálním hendikepem. I tito lidé mají právo vyrůstat v běžném prostředí, pokud jej nějak výrazně nenarušují a ba naopak jsou taženi dopředu mílovými kroky zdravými dětmi. V dnešní době jsou velmi nápomocni osobní asistenti nebo asistenti pedagoga.

Sofinka právě před několika týdny oslavila své 6. narozeniny. Svým vzrůstem a tělesnými proporcemi připomíná spíše dítě ve věku 4 let. Je vysoká asi 100 cm a je štíhlé postavy s malinko vypouklým bříškem. Což je na ní velmi roztomilé. Má světle hnědé delší vlasy, které ji spadají až k ramenům. Na obličeji jsou výrazné její azurově modré oči, na kterých musí nosit brýle. Vždy ji ladí s oblečením nebo jí prostě jen tak sluší. Má troje a ráda si je střídá. Sofie má velmi výrazné rty a vzhledem k tomu, že často vystrkuje jazyk, tak je má neustále trochu oschlé. Malinký nosík je částečně pokryt nevýraznými pihami. Velmi ráda nosí, tak jako ostatní holčičky sukýnky nebo šatičky, hlavně, aby se hezky točily. Sofi je plná energie a má také pořádnou sílu. Je to velká bojovnice a s každou svou slabostí bojuje bez problémů.

Sofinčinou velkou devizou je, že pochází z bilingvní rodiny, kdy její otec je Kanaďan a matka Češka, což jí umožňuje komunikovat ve dvou jazycích. Proto byla přihlášena do česko-anglické mateřské školy s jednou smíšenou třídou nyní od 3-6 let. Sofi vyniká výbornou znalostí anglického jazyka a proto ostatní děti ve škole nevidí až tak velký rozdíl od nich samotných, neboť Sofi je vždy v angličtině o krok dopředu. Samozřejmě je pod neustálým dohledem osobního asistenta a jelikož máme dohodu mezi asistentem a školou, že nebudeme Sofi v žádném případě vyčleňovat z kolektivu, takže když si Sofi vybere pomoc od nějaké paní učitelky a ne od asistenta, jdeme samozřejmě vstřícně pomoci a neděláme nějaké rozdíly od ostatních dětí. Sofi potřebuje úlevu od fyzicky náročných činností, nevydrží dlouhé procházky, proto máme k ruce kočárek, který se používal ještě v loňském roce, ale nyní už bravurně zvládá procházky i dlouhého charakteru. Každé pondělí má školka pronajatou velkou tělocvičnu ve spolupráci s blízkou základní školou a mají hodinovou tělesnou výchovu, kdy musí dbát zvýšené opatrnosti na Sofi, neboť je velmi rychlá a v mžiku je schopna vylézt na žebřiny nebo jinou pomůcku. Miluje hru opičí dráha což spočívá, že dětem postavíme spoustu překážek a úkolů v tělocvičně a oni jeden po druhém chodí nebo běží a plní úkoly. Je velmi obratná a mrštná, ale rychle se unaví, proto ji hlídají a dopřejí dostatek odpočinku, aby nabrala nové síly. Pokud děti něco vyrábí nebo stříhájí rychle ztrácí trpělivost, pokud se jí něco nedaří, odchází a jde dělat něco jiného. Zato, když se jí něco podaří, ráda se pochválí, vždy řekne "a good girl is Sofie Anna". Pokaždé vysloví celé své jméno. Ráda maluje a vybarvuje, u toho vydrží dlouho, ale stále nemá vyřešenou lateralitu, někdy prostě používá ke kreslení pravou a někdy levou ruku. Stříhá převážně levou rukou. Ve škole učí podle RVP PV a Sofi má svůj individuální vzdělávací program, podle kterého jí asistentka vždy dopředu nachystá potřebné pomůcky k vyrábění nebo kreslení. Sofi je přátelská a tak ji děti berou mezi sebe rády a nevnímají rozdíl. Jen někdy dokáží na ni svést nějaké lumpačiny, neboť Sofi se nebrání, dokáže odkývat, že to provedla. Ale my už víme, jak na děti, aby na ni neházely nekalosti a zároveň učíme Sofi, aby se bránila. Baví ji zpívání, říkanky, tancování.

Na konci června měly děti besídku a Sofi poprvé vystoupila. Úsměv a slzy šťastných rodičů, byl největší odměnou. Školka měla již 4 vystoupení, ale Sofi nikdy nevystoupila, vždy utekla za maminkou, ale nyní se to poprvé podařilo. Motivace byla tak velká a Sofi to dokázala. Sama na sebe byla taky pyšná. Sofi dokáže projevovat své city, pokud se jí líbíte, ihned vás obejme, pokud cítí potřebu objetí, taky si přijde pro ně nebo vám jen tak skočí kolem krku a dá vám pusu. Je velmi důvěřivá a rychle navazuje kontakt s druhými. Pokud ale z člověka nemá dobrý pocit, dokáže to dát najevo tak, že dotyčného ignoruje nebo vyloženě odmítá.

Dokáže se sama vysvléci a obléci, najíst, vyčistit zuby, potřeba na toaletu se jí musí připomínat. Při hraní her vyniká výbornou pamětí obzvláště v pexesu a skládání puzzle. Sofinčin rozvoj je značný a viditelný.

Když ji něco rozzlobí, dokáže na to rychle zapomenout, nejlépe pomůže s ní ihned začít jinou aktivitu. Je pořádná, uklízí si po sobě hračky. Vždy před spaním si jde najít nějakého plyšáka a povídá mu příběhy, zpívá písničky, její představivost nezná mezí až jsme někdy nuceni ji hračku vzít, aby nerušila usínající děti. Potom sama odpočívá a usíná. Je také vidět, že doma používají tablet, neboť i tady vyniká v pexesu. Tuto technickou pomůcku používáme i v naší škole, avšak jen někdy při malém počtu dětí brzy ráno nebo na závěr otevírací doby. Sofinčin rozvoj je značný a viditelný. Určitě k tomu napomáhá smíšená třída, kdy pětileté děti potahují ty mladší. Snažíme se volit činnosti vždy pro starší děti a jedna z učitelek si bere na starosti ty mladší a volí snadnější aktivity.

V mateřské škole máme lekce jógy 1x týdně, kde také Sofi ráda chodí. Nedokáže se soustředit celou lekci, ale dvě třetiny je to pro ni zábavné. Baví ji aktivity, kde se zpívá, tancuje, no prostě vše, kde je propojen pohyb s řečí.

Sofi vyrůstá v úplné rodině s dalšími dvěma mladšími sourozenci. První 4 Sofinčiny roky bydleli v panelovém třípokojovém bytě a nyní se přestěhovali do rodinného domku se zahradou. Sofi o novém domě ráda vypráví a také popisuje, jak si hrají na zahradě s maminkou a sourozenci. Tatínek tráví většinu času v práci, ale když má čas, tak se jim plně věnuje. Rodiče vychovávají všechny své děti úplně stejně, neberou na Sofi žádný ohled, nepočítám-li fyzickou úlevu. Kladou na ni stejné nároky jako na své ostatní děti. Její věčně usměvavá tvář je úžasným pohonem pro nás všechny. Máme Sofii velmi rádi a přejeme jí, aby se jí podařilo zvládat životní kroky s co nejlehčím úsilím.

Lidem s Downovým syndromem se také někdy říká "ANDĚLÉ NA ZEMI". Já jsem při setkání se Sofi měla pocit doteku laskavých hřejivých křídel. Lidé s Downovým syndromem jsou překrásně zvláštní bytosti."