Čtení

20.02.2018

Sofčino čtení je pro mne velkou neznámou...

Na začátku první třídy se byla schopna naučit všechna písmenka nejen v jejich tiskací formě, ale i psací. 

O Vánocích (první pololetí první třídy), kdy u nás byli na návštěvě babička a děda z Kanady, je Sofi totálně odzbrojila nejen tím, že bez chyby pojmenovala všechna velká a malá písmena v tiskací formě, ale také v jejich psacím formátu. Většinu z nich ani oni neznali. Hodně jsme se nasmáli, když babi s dědou hádali malé psací Q nebo velké tiskací T a Sofi je bez mrknutí oka dala všechny.

Ve druhém pololetí první třídy jsme začali se skládáním slov, tam už Sofi začala projevovat velký kus kreativity... totiž, že si přečetla první dvě písmenka a zbytek si domyslela.

Takže místo slova MÁMA si přečetla M-Á ... a doplnila minka.. MAMINKA.

Jeden den při domácí přípravě mě úplně rozebrala...

Dohoda zněla: Sofi, přečteš tyto dvě stránky textu a pak se můžeš dívat na pohádku.

Čtení začínalo: 

"Máma má Mílu." (vlevo nahoře)

Sofi čte: 

"Tom má psa Sama."

Ptám se jí, kde to jako vidí, začínají mi téct nervy... podívá se na mě, jako na blbce a ukáže přesně na konec té dvojstránky (vpravo dole), kde jí končí čtení a začíná sledování pohádky.

Co na to říct?

Postupem času se ukázalo, že Sofi má hodně slov "vyfocených" v hlavě a ty které vyfocené nemá, tak sice přečte po písmenkách, ale dohromady nespojí - nedává jí to smysl.

Na začátku druhé třídy přišla paní z SPC s myšlenkou, že bychom mohli vyzkoušet Globální čtení, kdy se přiřazují celá slova k obrázkům a až postupem času se tato slova dělí na písmenka.

Přišlo mi to jako zpátečnické, my přece už písmenka známe.. Na druhou stranu bylo vidět, že Sofi potřebuje poslední "zacvaknutí", aby jí to v hlavičce seplo. 

Ptala jsem se na názor i Erika a ten mé obavy odmávl otázkou: 

"A jak jinak se čte?" 

Vysvětlil mi, že vlastně angličtina v anglicky mluvících zemích se učí tímto "focením", kdy si děti spojují celá slova s obrázky. Angličtina totiž nedává hláskováním smysl.

To jsme si ověřili při další aktivitě, která nám byla doporučena - kdykoliv během dne hrajte s dětmi hru, kdy vy vyhláskujete slovo a dítě má říct, co to je za slovo. Například P-E-S a dítě řekne PES ... říkám si, že zapojím i kluky, tak jednoho dne u večeře navrhnu, abychom si zahráli tuto hru, a aby to bylo zajímavé, zapojí se i tatínek v angličtině. Ještě ho upozorním, aby na začátek vybral jednoduché slovo... Takže v češtině hrajeme. P-E-S, L-E-S, K-Ů-Ň atd. Přijde řada na tatínka a ten říká B-U-G (brouk), jenže foneticky to je "BÍ-JŮ-DŽÍ"... děti na nej vyplesknou oči a samozřejmě neví ani jedno. Až později se dozvídám, že v angličtině toto zvládnou o dost starší děti na základní škole.

Zůstáváme u hláskování v češtině, Sofi pokračuje v mixování metod a na jaře vidíme pokroky. 

V knihovně, kam s dětmi chodíme, je nechávám, ať si půjčují knihy, které je baví a společně je čteme. 

Těším se na letní prázdniny, kdy si bude Sofi číst se školákem Aďou a já jen budu spát ve stínu jabloně - teda pardon - dozorovat.